SDÍLENÍ DOBRÉ PRAXE
V OBLASTI PRÁCE S UKRAJINSKÝMI UPRCHLÍKY II
PROBLEMATIKA ZAMĚSTNÁVÁNÍ MIGRANTŮ A UPRCHLÍKŮ
SDÍLENÍ DOBRÉ PRAXE
V OBLASTI PRÁCE S UKRAJINSKÝMI UPRCHLÍKY II
PROBLEMATIKA ZAMĚSTNÁVÁNÍ MIGRANTŮ A UPRCHLÍKŮ
2024-1-CZ01-KA122-ADU-000229663
Jedním z nejsilnějších zážitků, které jsem si z Norska odvezla, bylo bezpochyby Language Café v Oslu. Tento komunitní projekt mě okouzlil nejen svou atmosférou, ale především nápadem, který funguje překvapivě jednoduše – a přitom dokonale. Hlavní koordinátorkou této aktivity je Češka Vendula, která už několik let žije v Norsku a organizuje dobrovolnické jazykové setkání. A není v tom sama – její tým tvoří převážně norské seniorky, které s úsměvem a nadšením přicházejí pomáhat.
Language Café je místo, kde se potkávají lidé z různých koutů světa, různého věku, jazykové úrovně i životních zkušeností. Přesto se všichni dokážou domluvit – protože cílem není mluvit perfektně, ale mluvit vůbec. V den naší návštěvy dorazilo 37 různých národností. Ano, opravdu – sedmatřicet! A my jsme měli možnost být u toho.
Setkání funguje tak, že každá seniorka – obvykle velmi energická a sympatická “babička” – má svůj vlastní stůl. U něj sedí zhruba šest účastníků a vede s nimi konverzaci. Každý stůl má připravený jednoduchý pracovní list s textem. Tentokrát bylo téma výjimečné – Den konstituce Norska, který připadá na 17. května. Texty byly upraveny tak, aby jim porozuměli jak pokročilejší mluvčí, tak i úplní začátečníci. Četli jsme nahlas, vysvětlovali si slovíčka, a pak přišly na řadu otázky – někdy lehké, jindy hlubší, ale vždy vedené s respektem a trpělivostí.
Atmosféra u stolů byla naprosto úžasná. Babičky nejen že pomáhaly s jazykem, ale zároveň vytvářely přátelské, bezpečné prostředí. Byly plné energie, empatie a chuti sdílet. Člověk se necítil jako cizinec – naopak, jako součást něčeho smysluplného.
Vendula jako koordinátorka působila neuvěřitelně přirozeně – se všemi komunikovala, povzbuzovala, smála se. Celé Language Café fungovalo hladce a srdcem zároveň. Bylo vidět, že pro seniorky má tento dobrovolnický program hluboký smysl – dodává jim radost, nové kontakty, ale i vědomí, že jsou potřebné. A právě tahle mezigenerační energie byla pro mě tím nejsilnějším zážitkem.
Oslovilo mě i to, že registrace na setkání je jednoduchá – probíhá přes digitální kalendář, každý si najde čas, kdy mu to vyhovuje. Language Café je otevřené komukoliv a má jasné poslání: spojovat lidi skrze jazyk a porozumění. Není to žádný formální kurz, ale prostor, kde vznikají přátelství, kde se odbourává ostych a kde má každý šanci začít mluvit – bez tlaku, bez strachu.
Odcházela jsem plná inspirace. V hlavě mi běžela otázka: Proč něco podobného nemáme u nás? Language Café ukazuje, jak jednoduchý nápad může změnit životy – jak migrantům, tak těm, kteří jim podávají ruku. A největší kouzlo? Všechno to dělají dobrovolníci. Lidé, kteří mají chuť sdílet svůj čas, pozornost a laskavost.
Tahle zkušenost mě motivovala hledat způsoby, jak podobné aktivity přenést i do našich komunit. Protože svět, kde si u jednoho stolu povídá šest cizinců se sympatickou norskou babičkou o státním svátku, je svět, ve kterém chci žít.
Oleksandra Palatna