Návštěva Kalyny v Norsku

V květnu 2025 jsme v rámci našeho Erasmus+ projektu navštívili jednu ze severských zemí, Norsko. Naším cílem bylo zjistit, jak v této zemi pracují s migranty, se kterými mají dlouholeté zkušenosti. My jsme naopak mohli nabídnout zkušenosti země, která se již 3 roky vyrovnává s nebývalou uprchlickou vlnou z válkou sužované Ukrajiny.

Program pro nás připravila Eivor Vindenes z organizace Leser søker bok, která se zabývá čtenářskou gramotností a to nejen u migrantů, ale i u osob se zdravotními omezeními. Jak jsme se mohli přesvědčit, samotné knihy, ale i celé knihovny, hrají v Norsku významnou roli při práci s migranty všech věkových kategorií.

Po určitém úsilí se nám podařilo domluvit schůzku v IMDI – Ředitelství pro integraci a rozmanitost. Realizuje vládní integrační politiku a spadá pod Ministerstvo práce a sociálního začleňování s počtem zaměstnanců zhruba 270, pracujících v Narviku a Oslu. Jejich cílem je zvyšovat zaměstnanost, podporovat rovnost a sociální stabilitu migrantů. Své expertní analýzy a dobrou praxi pak postupují na úroveň ministerstva a vlády. První den našeho pobytu jsme se zde seznámili se speciálním programem, který nově příchozí migranty seznamuje s životem v Norsku a zahrnuje výuku norštiny i kulturních zvyklostí vč. výchovy dětí a dalších specifik v Norsku.

Pokud jde o samotné ukrajinské uprchlíky, těch do Norska přišlo od začátku konfliktu v roce 2022 na 90 tisíc. Samotný vstupní program, který musí absolvovat i oni, je v rozsahu 30 hodin týdně a trvá od 8 měsíců po 4 roky, záleží na úrovni předchozího vzdělání daného člověka.

Naši návštěvu v IMDI jsme ještě jednou zopakovali, tentokrát jsme se setkali s Leonardem Doria de Souza, který má na starosti téma tlumočení. V Norsku tvoří migranti (včetně dalších generací) 20% z norské populace, čítající 5,5 mil. Obyvatel, z čehož 24% z nich je v Norsku méně než 5 let a 32% z nich jsou uprchlíci.

Téma tlumočení je v Norsku velmi systematicky zpracováno a praktikováno, platí jasná pravidla pro tlumočení pro migranty a Norsko v této oblasti nabízí odborné expertízy a poradenství vládám jednotlivých zemí Evropy. Tlumočníci jsou vedeni v oficiální databázi a jednotlivé organizace, například nemocnice, tyto tlumočníky mohou v případě potřeby použít.

Náš nabitý program dále pokračoval prohlídkou různých typů knihoven od malých v městské části Toyen, po hlavní městskou knihovnu a národní knihovnu, která má velmi zajímavý koncept multijazyčné knihovny.

Ve všech těchto organizacích jsme se setkali s velmi přátelským prostředím, které nabízí mnohem více, než jen půjčení a prezenční četbu knih a časopisu. Jsou zde různé další služby a příjemná zákoutí pro smysluplné trávení času, ať už jde o čtení knih nebo práci s počítačem. V hlavní městské knihovně jsme se také mohli seznámit s projektem „Maker Space“, kam je možné se objednat a tvořit – ať už jde o práci za počítačem, nebo například využití šicích strojů, potisk triček a další. Knihovna ve čtvrti Toyen, kde jako projektová manažerka dobrovolnického centra pracuje Češka, připravuje každý týden tzv. jazykovou kavárnu, kam mohou přijít lidé jakékoliv národnosti a procvičovat na praktických tématech svoji znalost norštiny. V době naší návštěvy se připravoval státní svátek norské ústavy (17. 5.), takže téma bylo jasné – jak Norové tento svátek slaví.

Toyen knihovna také provozuje dětskou verzi knihovny, kam mají přístup pouze děti. Jedná se o skutečně unikátní prostor plný hravých prvků, kde knihy vstupují do děje velmi nenápadně, ale intenzivně. Lektoři zde s dětmi pracují např. i na různých programech.

Velmi silný zážitek jsme si odnesli z návštěvy mateřského, a zároveň výukového centra Fabel Creative Language Centre pro mateřské školy a univerzity, kterému se věnuje úžasná Anita Berge, kterou jsme si pracovně nazvali jako Mary Poppins, protože toto místo je díky ní skutečně kouzelné. Pracuje zde s různými hravými prvky, muzikoterapií a samozřejmě knihami, včetně „tichých“ knih, která neobsahují slova, ale mají silný emotivní náboj, například téma strachu, opuštění a diskriminace, se kterým se migranti, včetně dětí, potkávají všude, nejen v Norsku.

Dětem se věnují také ve škole ve zmíněné čtvrti Toyen, kde ve školní knihovně pracuje Marte Tovsrud Syverinsen. Marte se také věnuje dětem velmi intenzivně, pomáhají jim překonat těžkosti nového prostředí pomocí přátelského prostředí školní knihovny, kam mohou děti přijít do klidného a bezpečného prostoru. O přestávkách je ve škole velmi rušno, na školním dvoře hrají děti míčové hry a je zde velký hluk, proto toto místo působí jako oáza klidu. Projekt knihovny vznikl za účel posílení čtenářských dovedností děti, které zde tvoří velké části migranti různých národností. Děti mají možnost také zasahovat do výběru knih, které budou do knihovny pořízení. Při budování knihovny byli také zapojeni rodiče, aby toto místo bylo skutečně komunitní. Cílem Marte je, aby se zde všichni cítili vítáni a mohli na chvíli zapomenout na běžné starosti.

V průběhu našeho pobytu jsme také měli možnost navštívit Rosenhoff centrum pro dospělé, kde se věnují výuce jazyka, ale i kariérnímu poradenství pro dospělé v rámci již zmíněného vstupního programu pro migranty. Ti zde musí absolvovat jazykové kurzy 3x týdně, na závěr programu absolvují zkoušku, která je zdarma, platí až případné opakování v případě prvního neúspěchu. V centru vyučují v současné době 2000 studentů, z čehož asi 600 tvoří ukrajinští uprchlíci, které nyní tvoří významnou část migrantů v Norsku, druhou největší po polské komunitě.

To nám potvrdila také Nataliya Yeremeyeva, která žije v Norsku již řadu let a nyní se intenzivně angažuje v pomoci ukrajinským uprchlíkům, ale také je socioložka, aktivní v oblasti demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Mluvili jsme s ní například o školském systému v Norsku – školní docházka je stejně jako v ČR povinná, zajímavým poznatkem bylo, že děti-migranti se od 1. do 7. třídy dávají do běžných tříd, ale pokud přijdou ve věku 8. – 10. třídy, jsou již umísťovány do speciálních tříd, které jsou určeny pro jejich integraci.

Naše návštěva v Norsku byla pracovně mimořádně přínosná, získali jsme nejen mnoho zajímavých informací, ale také kontaktů, které můžeme v budoucnu využít.

Petra Srdínková

Page updated

Report abuse